Konečně funkční synchronizace záložek v prohlížeči Chromium
Máme tu konečně funkční synchronizaci záložek! Do spouštěče napište před %U “–enable-sync”, a po spuštění dole na novém panelu klikněte na odkaz “bookmark sync” ve žlutém rámečku pod “speeddialem”. Stačí se přihlásit k účtu od Google a můžete vesele synchronizovat záložky na všech počítačích 
Jestli si chcete připravit půdu pro rozšíření, která jsou na spadnutí, tak stejným způsobem přidejte parametr “–enable-extensions”. Zatím je oficiálně funkční jen možnost pro vývojáře, a to přidávat nová rozšíření.
Chromium Web Browser v Ubuntu
Již poměrně dlouhou dobu tu máme internetový prohlížeč Google Chrome a jeho open source bratra nebo spíše otce s názvem Chromium. Ač na Windows Google Chrome používám poměrně často, na linuxu tomu tak donedávna ještě nebylo.
Když jsem chtěl rychle na něco mrknout na webu a nebylo kvůli tomu třeba spouštět molocha kalibru Opery nebo Firefoxu, tak jsem sáhnul po gnomackém prohlížeči Epiphany. U něj mi ale vadila malá konfigurovatelnost (rozuměj: Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak se mi ho nepovedlo nastavit tak, aby se mi líbil). S jádrem WebKit nejde nastavit téměř nic a v případě Gecka sice máme k dispozici about:config, ale většina voleb nejde bohužel změnit. Tak jsem se rozhodl, že je čas na změnu.
Google Chrome ještě není pro linux oficiálně vydán, takže jsem nainstaloval Chromium. Repositář projektu chromium-daily s nejnovějšími balíčky pro ubuntu přidáte zapsáním následujících řádek do zdrojů:
deb http://ppa.launchpad.net/chromium-daily/ppa/ubuntu jaunty main
deb-src http://ppa.launchpad.net/chromium-daily/ppa/ubuntu jaunty main
Pak už jen stačí nainstalovat balíček chromium-browser. Některé prameny uvádějí, že je k běhu potřeba ještě balíček s microsoftími fonty msttcorefonts. Už jsem ho instaloval dříve, tak nemohu posoudit. Co se týče funkcionality, tak ta je naprosto srovnatelná s Google Chrome pod Windows. Rychlost, funkční flash hned po startu, kontrola češtiny, inkognito, barevná témátka od Googlu, stejné možnosti nastavení, stabilita, oddělená vlákna na taby atd.. Příjemná je možnost používat standardní rámy oken systému, takže tolik nenarušuje vzhled. Někoho možná zamrzí pouze anglické GUI, ale to se po vydání Google Chrome určitě změní. Prý jdou dobastlit i gesta myši, ale zatím jsem se po tom nepídil. Moje dojmy jsou tedy pro začátek jenom pozitivní a vřele Chromium všem doporučuju.
Unclutter aneb vadí vám někdy kurzor myši?
Bývají někdy chvíle, kdy vám kurzor myši na obrazovce začne překážet. Zakrývá třeba slovo, které právě čtete nebo kazí dojem z flashového videa, které zrovna přehráváte ve svém prohlížeči. Musíte pak sáhnout po myši a někam ji uklidit, což je nepohodlné a někdy i nemožné. Prostě jsou situace, kdy myš nepotřebujeme, a proto není žádný důvod, aby byla šipka kurzoru vůbec zobrazena. Většina multimediálních přehrávačů kurzor automaticky schovává ale to není univerzální řešení. Nebavili bychom se o Linuxu, kdyby nějaké takové univerzální řešení neexistovalo. Existuje a jmenuje se unclutter. Jedná se o šikovný doplněk X serveru, který se o automatické skrývání kurzoru myši v celém systému postará. Najdeme ho v repositářích každé běžnější distribuce a jeho použití je velmi jednoduché. Stačí do aplikací spuštěných při přihlášení přidat příkaz “unclutter -idle n &”, kde za n dosadíme počet sekund, po jejichž uplynutí se kurzor schová. Pokud nám vyhovuje implicitních 5 sekund, tak parametr -idle zadávat nemusíme. Po pohnutí myší se kurzor zase okamžitě objeví. Program umožňuje celou řadu nastavení, jako například kompenzaci náhodných pohybů myši např. drknutím do stolu, omezení na určité polchy/displeje nebo pouze určité aplikace. Vše zjistíme v dokumentaci programu (man unclutter). Jestliže chceme, aby se kurzor schovával i nad okny uživatele root, tak do parametrů přidáme -root. Znak & je vždy na konci, a zajistí nám, že bude program vždy po přihlášení běžet na pozadí. Odhlásíme se a znovu přihlásíme a můžeme se po chvilce kochat plochou bez kurzoru.
Zrychlujeme prohlížeč Mozilla Firefox pod Linuxem
V minulém článku jsme si pověděli, jak nainstalovat do Ubuntu nový webový prohlížeč Mozilla Firefox 3.5. V tom dnešním si ukážeme, jak jeho už tak slušný výkon ještě zvýšit.
Ještě předtím, než budeme cokoliv podnikat, tak si pro jistotu uděláme zálohu našeho uživatelského profilu a nastavení. To provedeme jednoduše tak, že kamkoliv zkopírujeme složku ~/.mozilla/firefox-3.5/ (~ je linuxová zkratka pro naši domovskou složku). Kdyby se náhodou něco pokazilo, obsah této záložní složky zkopírujeme zpátky na místo.
Nejdříve se podíváme na zoubek databázové struktuře, do které si Firefox ukládá informace o záložkách, historii a další data, která potřebuje ke svému běhu. Bohužel správa těchto databází není zrovna efektivní, což postupem času vede k jejich zanášení různým balastem. To způsobuje zpomalení běhu prohlížeče a prodloužení doby jeho startu. Abychom tento nedostatek mohli odstranit, tak si nejprve nainstalujeme databázový nástroj sqlite3. V Ubuntu tedy zadáme do konzole “sudo apt-get install sqlite3″ a program nainstalujeme. Na vyčištění databází si napíšeme jeden jednoduchý skriptík Nejprve si vytvoříme nový soubor například v /usr/bin a nazveme ho třeba firefoxcleanup: “sudo touch /usr/bin firefoxcleanup”. Dále soubor uděláme spustitelným: “sudo chmod +x /usr/bin/firefoxcleanup”, a nakonec napíšeme vlastní skript: “gksudo gedit /usr/bin firefoxcleanup”, vložíme
#!/bin/bash
killall firefox
find $HOME/.mozilla/ \( -name “*.sqlite” \) -exec sqlite3 {} “vacuum” \;
a uložíme. Nyní můžeme skript spustit napsáním “firefoxcleanup” jako běžný uživatel, tedy bez sudo, a po chvilce čekání se můžeme těšit z podstatného zvýšení výkonu prohlížeče.
V dalším a posledním kroku, uděláme pár změn do našeho oblíbeného about:config. Najdeme si následující klíče a změníme je na požadované hodnoty:
- network.http.pipelining > Změníme na True
- network.http.pipelining.maxrequests > Změníme na 8 nebo 10
- network.http.proxy.pipelining > Změníme na True
- network.dns.disableIPv6 > Změníme na True (pokud nepoužíváme IPv6)
- plugin.expose_full_path > Změníme na True
- nglayout.initialpaint.delay > Změníme na 0 (Pokud tento klíč neexistuje, tak ho vytvoříme – pravým tlačítkem do volného místa – Nová předvolba – číslo).
To je pro dnešek všechno. Přeju hodně zdaru a budu se těšit na setkání u dalšího dílu povídání o prohlížeči Mozilla Firefox.
PS.: Je to opravdu liška (about:mozilla)
Jak dostat do Ubuntu nový Firefox 3.5
Možná netrpělivě čekáte, kdy se vám Mozilla Firefox aktualizuje na novou verzi 3.5. Jak jsem se dozvěděl, čekáte marně. Tato povedená verze ohnivé lišky či pandy se objeví až v novém Ubuntu 9.10 Karmic Koala. Opakuje se tedy bohužel stejná situace jako u Ubuntu 9.04 a OpenOffice.Org 3. Není ovšem nic ztraceno.
Nový Firefox v repositářích je a stačí jej nainstalovat pomocí “sudo apt-get install firefox-3.5″ nebo Synapticu. Čeká nás však několik menších zádrhelů. Neaktualizuje se totiž původní verze Firefoxu jako obvykle, ale nainstaluje se úplně nový prohlížeč s názvem Shiretoko, což ovšem není nic jiného než nový Firefox 3.5.1 upravený pro Ubuntu a přejmenovaný kvůli licenčním tahanicím. Veškeré nastavení, doplňky a záložky ze staršího Firefoxu si naštěstí při prvním spuštění převezme a můžete používat oba současně. Tato verze je zatím pouze v angličtině, ale dá se do ní jednoduše doplnit balíček s českou lokalizací odtud (odkaz je skoro dole a balíček se instaluje jako každé jiné rozšíření).
Poslední věc co nás čeká, je říct Ubuntu, aby ikony na ploše, v panelu a odkazy z jiných programů (email, IM) spouštěly nový Firefox 3.5.1 a ne starší verzi. To docílíme zadáním pár příkazů do konzole. Přepneme se do adresáře /usr/bin “cd /usr/bin”, smažeme symbolický odkaz na starší verzi Firefoxu “sudo rm firefox” a vytvoříme nový vedoucí k nové verzi “sudo ln -s firefox-3.5 firefox”. Tím máme hotovo a můžeme nového lišáka/panďáka vesele používat.
Můj Firefox 3.5.1 upravený ve stylu “to nejlepší z Opery a Google Chrome” si můžete prohlédnout tady.
