parametr –start-hidden v linuxovém spouštěči aplikací
jak již jednoduchý překlad parametru “–start-hidden” napovídá, aplikace takto spuštěná se spustí skrytá, schovaná, dokonce i bez ikonky v taskbaru. ikonka se objeví až při vyvolání aplikace např. klávesovou zkratkou. takto spouštím mj. print screen tool shutter ihned po startu systému (gnome: systém > volby > aplikace spouštěné při přihlášení). můžete tak dále spouštět i firewall firestarter, který ovšem vyžaduje trochu náročnější postup.
líbí
jak v linuxu na qwerty klávesnici napsat stupeň :-)
taková drobnůstka, která se mi delší dobu nedařila 
jak jistě víte, symbol “°” je na klávesnici umístěn úplně vlevo nahoře, pod klávesou ESCape. jak jej ale napsat v linuxu s qwerty klávesnicí?
podržte shift a zmíněnou klávesu stiskněte dvakrát po sobě ° a je to
tento úsměvný článek mi připomíná mé začátky na linuxu, kdy jsem se i pídil, jak napsat zavináč. a vězte, nebyl jsem sám, komu to dělalo potíže
spouštěč pro přístup na ftp pomocí nautilu
toto nastavení platí v případě, že
uživatel je: uzivatel@domena.cz
ftp server je: ftp.domena.cz
Útěk z KDE4, aneb 20 hodin stačilo
KDE4 je krásný desktop. opravdu nádherný na pohled, skutečně eye-candy, jak se dnes říká. již delší dobu po něm pokukuji a říkám si, co na něm ti lidé mají? screenshoty vypadají parádně, ale krátké ozkoušení mě vždycky natolik odradilo, že jsem utekl zase hezky zpátky ke gnome.
včera odpoledne jsem si četl na wikipedii článek (paradoxně) o gnome. v kritice gnome bylo vyčítáno tomuto prostředí, že na rozdíl od KDE je příliš jednoduché a nemá žádné možnosti nastavení.. já, hračička, jsem se rozhodl dát KDE4 větší šanci.
je to úžasné, naběhne vám parádní systém, který můžete ladit k dokonalému vzhledu. jenomže.. ladíte, ladíte a stále jenom ladíte. pořád něco nastavujete, upravujete, možností jsou opravdu stovky, tisíce. vzhled – úžasný, widgety – jak málo stačí k dětské radosti..
kde je ale praktičnost, použitelnost, na kterou jsem zvyklý z gnome? označování položek je tak nějak těžkopádné. dolphin nevypadá špatně, ale chová se tak nějak jinak, jak bych od něj očekával. přehled složek je spíš nepřehled. při kopírování vám v oznamovací oblasti vyskočí obdelníček se stavem. moc pěkná záležitost, ale opět poněkud nepřehledná. přepínač pracovních ploch – ve vzhledu oxygen úžasný, jakoby ze skla, ale ikonky programů na něm sotva odhadujete. nastavil jsem si samozřejmě zobrazování ikonek jednotlivých aplikací, ale na to aby člověk potřeboval lupu. přepínání mezi jednotlivými spuštěnými okny je opravdu efektní, zaoblené rámečky programů, můžete si nastavit zobrazování ze všech ploch, nebo jenom z jedné plochy, seskupování, průhlednost.. nastavujete, nastavujete, ale pořád to není tak rychlé a pohotové jako v gnome..
z dalších neduhů bych zmínil složky s velkým množsvím vnořených podsložek – při vyskočení o složku výš mi ji gnome krásně označí. u KDE musím hledat a hledat.. nebo hledání souborů či složek při psaní prvních znaků názvu – gnome nabídne přehledný dialog, který nemizí po půl vteřině. když nejste v KDE hodně pohotoví, píšete znovu a přeskakujete na špatná písmena.
jak zde často píše martin – “gnome pro práci, kde pro zábavu”. budiž, ale jaká zábava? koukat na měnící se widgety na ploše, kochat se vzhledem svého desktopu? lepší asi vyrazit do obrazové galerie, do přirody nebo si pustit film, prohlédnout webová alba.. s první částí souhlasím – v KDE se opravdu pracovat nedá..
20 hodin stačilo mě k útěku a 20 hodin nestačilo KDE4.3.2, aby mě přesvědčilo o svých kvalitách. a to se o to KDE snažilo za vydatné pomoci velkého kusu procesorového času a paměti ram.
KDE4 je prostředí pro hračičky. jistě se dá na něj zvyknout, ale řekl bych, že v použitelnosti je ještě hodně daleko za skvěle vychytaným (avšak o poznání ošklivějším) gnome. i gnome může vypadat velmi dobře, ale to je otázka vkusu. na rozdíl od KDE se v GNOME dá ale pracovat a velmi pohodlně fungovat 
screenshoty – KDE vzhled není nudný, je nápaditý a dobře sladěný. ovšem práce s ním rozhodně také není žádná nuda, člověk se kolikrát zapotí…
Instalace openSUSE 11.2 RC2 – zmatečné rozdělení disku
rozhodl jsem se, z lehkého rozčarování z mandrivy 2010.0, vyzkoušet RC2 verzi na první pohled zajímavé německé linuxové distribuce OpenSUSE. po stažení pomocí firefox throttle jsem se tedy jal instalovat.
instalace je pěkná a přehledná až do kroku rozdělení disku, který rozhodl, že jsem instalaci pro jistotu ukončil. instalace mi totiž nabídla vlastní rozdělení disku a pak dvě tlačítka: rozdělit disk a upravit rozdělení disku. logicky nechceme hned rozdělit disk, ale chceme si jej upravit podle svého, neinstalujeme-li na čistý a na ostatních particích máme svá data. upravení rozdělení disku však bylo lehce zmatečné a k odstranění navržených změn nepomohlo. kliknout na “rozdělit disk” jsem se při ostré instalaci obával.
dnes jsem tedy zkusil instalaci ve virtualboxu (martine – další využití virtualizace 
) a klepl na rozdělení disku. disk zůstal zachován a instalace mi nabídla ruční volbu.
pro zkušeného susáka nic neobvyklého. ale uznejte, že neznalého uživatele openSUSE, i když i lehce pokročilého uživatele jiných distribucí, může postup zmást.
obnovení ztracených dat v linuxu – file recovery utility for linux – PhotoRec
musím říci, že pro windows existuje spousta slušných grafických nástrojů, které vám navrátí zpět ztracený nebo omylem smazaný obsah disku či paměťové karty. vyzdvihněme např. skvělý software recuva, s nímž dokáže pracovat i začátečník. je to úžasný nástroj pro každého umožňující zpět získání již odepsaného obsahu.
v linuxu jsem podobný nástroj již několikrát hledal a nutno podotknout, že docela bezúspěšně.
až dnes se na mě usmálo štěstí v podobě nalezení otevřeného software – PhotoRec. vytkl bych mu, že není úplně pro začátečníky z důvodu absence grafického rozhraní (a češtiny), ale i tak je jeho použití v terminálu jednoduché. zadáte pomocí šipek a enteru několik základních údajů a obnovujete. program spustíte v terminálu zadáním photorec. terminál je dobré mít maximalizovaný. v opačném případě se program nebude chtít rozběhnout.
program photorec ke stažení: http://www.cgsecurity.org/wiki/PhotoRec
slušné linuxové distribuce prográmek nabízejí ve svých repozitářích.
photorec v akci:
PCLinuxOS screenshots
PCLinuxOS (dle mého nepříliš poutavý název) je jakási převlečená mandriva. základy mají stejný, control center mají takřka shodné.. kdo mandrivu zná, podobnost mu neujde.
musím poznamenat, že ale velmi hezky převlečená mandriva – ikony i grafické téma (ač nemám příliš rád černou) je velmi povedené a co si budeme povídat – obal (ehm – a název) prodává zde platí stejné motto jako u sabayonu – menší distribuce se snaží upoutat vzhledem a nutno podotknout, že často úspěšně.
sabayon linux screenshots
dnes vám chci představit parádní distribuci založenou na gentoo – sabayon linux. představení to bude v obrazech. máte-li zájem dozvědět se o distribuci více, přečtěte si obsáhlý článek na abclinuxu.cz. sabayon linux velice stoupá na oblibě a podle distrowatch.com je za poslední měsíc na šestém místě v oblíbenosti distribucí.
motto: co (zatím) malé distribuce ještě nedohnaly na počtu uživatelů, dohánějí bohatě na vzhledu. ač nejsem fanouškem černé barvy, tak v podání sabayonu jde o skutečný skvost.
sabayon.cz
těší mě, že vám mohu představit nový projekt, na kterém pracujeme s tomášem:
sabayon.cz – česká podpora linuxové distribuce sabayon
koukněte i naše Sabayon Linux forum:
forum.sabayon.cz
Opera Unite – úchvatná novinka ve sdílení vašeho já
každý z vás se jistě již někdy setkal s prohlížečem opera. mnozí z vás jej používáte jako hlavní a nedáte na něj dopustit. mnozí z vás, např. i jako já, používáte operu jako alternativní prohlížeč na svém unixu či oknech. opera nyní přichází s něčím úžasným, co jí zajistí na poli prohlížečů určitě několik procent v používanosti navrch – se systémem unite.
opera unite vám umožňuje váš osobní počítač nebo notebook s prohlížečem opera proměnit v jakýsi webový server, ke kterému pomocí speciální webové adresy mohou přistupovat ostatní uživatelé z celého světa, případně vy třeba z práce. na vašem pc v opeře poběží aplikace, které umožní připojeným uživatelům prohlížet si vámi nadefinované fotografie, poslouchat vámi sdílenou hudbu, stahovat si či uploadovat soubory.
tato na poli webových prohlížečů poměrně převratná novinka se bohužel nedostala do ostré verze 10.0, ale můžete si ji stáhnout v betě 10.10. stahujte z http://unite.opera.com/ či pro linux konkrétně odtud.
v samotném prohlížeči pak unite najdete pod menu nástroje – server opera unite – povolit opera unite. zde si jednotlivé služby nastavíte a můžete fungovat. enjoy!
jak přimět fungovat FLASH v MANDRIVA 64 bit a mozilla firefox
nějakou dobu mi to nešlo a byl jsem celkem spokojený – ne, flash opravdu nepotřebuji. mýlka, flash je na webu tak hojně používán, že se bez něj jednoduše neobejdete! 
v 64 bitových systémech je to s flashem ještě o trochu těžší. flash pro 64 bit je totiž poměrně mladou novinkou. jak tedy na něj?
tento postup by mohl fungovat i v jiných distribucích, než v mandrivě. v ubuntu mi flash ale standartně fungoval s instalací balíku ubuntu-restricted-extras.
1. stáhněte si archivovaný soubor s flash pluginem z http://labs.adobe.com/downloads/flashplayer10.html (přímý soubor)
2. rozbalte soubor uvnitř – libflashplayer.so
3. s právy roota (v mandrivě standartně pravým na složku + open as administrator) nakopírujte soubor do /usr/lib64/mozilla/plugins
4. restartuje prohlížeč
jestli vám chvíli nepůjde zvuk, nevěšte hlavu a vypněte prohlížeč znovu, případně se odhlašte a přihlašte. pak vám zvuk pojede.
heuréka!
