Útěk z KDE4, aneb 20 hodin stačilo

KDE4 je krásný desktop. opravdu nádherný na pohled, skutečně eye-candy, jak se dnes říká. již delší dobu po něm pokukuji a říkám si, co na něm ti lidé mají? screenshoty vypadají parádně, ale krátké ozkoušení mě vždycky natolik odradilo, že jsem utekl zase hezky zpátky ke gnome.

včera odpoledne jsem si četl na wikipedii článek (paradoxně) o gnome. v kritice gnome bylo vyčítáno tomuto prostředí, že na rozdíl od KDE je příliš jednoduché a nemá žádné možnosti nastavení.. já, hračička, jsem se rozhodl dát KDE4 větší šanci.

je to úžasné, naběhne vám parádní systém, který můžete ladit k dokonalému vzhledu. jenomže.. ladíte, ladíte a stále jenom ladíte. pořád něco nastavujete, upravujete, možností jsou opravdu stovky, tisíce. vzhled – úžasný, widgety – jak málo stačí k dětské radosti..

kde je ale praktičnost, použitelnost, na kterou jsem zvyklý z gnome? označování položek je tak nějak těžkopádné. dolphin nevypadá špatně, ale chová se tak nějak jinak, jak bych od něj očekával. přehled složek je spíš nepřehled. při kopírování vám v oznamovací oblasti vyskočí obdelníček se stavem. moc pěkná záležitost, ale opět poněkud nepřehledná. přepínač pracovních ploch – ve vzhledu oxygen úžasný, jakoby ze skla, ale ikonky programů na něm sotva odhadujete. nastavil jsem si samozřejmě zobrazování ikonek jednotlivých aplikací, ale na to aby člověk potřeboval lupu. přepínání mezi jednotlivými spuštěnými okny je opravdu efektní, zaoblené rámečky programů, můžete si nastavit zobrazování ze všech ploch, nebo jenom z jedné plochy, seskupování, průhlednost.. nastavujete, nastavujete, ale pořád to není tak rychlé a pohotové jako v gnome..

z dalších neduhů bych zmínil složky s velkým množsvím vnořených podsložek – při vyskočení o složku výš mi ji gnome krásně označí. u KDE musím hledat a hledat.. nebo hledání souborů či složek při psaní prvních znaků názvu – gnome nabídne přehledný dialog, který nemizí po půl vteřině. když nejste v KDE hodně pohotoví, píšete znovu a přeskakujete na špatná písmena.

jak zde často píše martin – “gnome pro práci, kde pro zábavu”. budiž, ale jaká zábava? koukat na měnící se widgety na ploše, kochat se vzhledem svého desktopu? lepší asi vyrazit do obrazové galerie, do přirody nebo si pustit film, prohlédnout webová alba.. s první částí souhlasím – v KDE se opravdu pracovat nedá..

20 hodin stačilo mě k útěku a 20 hodin nestačilo KDE4.3.2, aby mě přesvědčilo o svých kvalitách. a to se o to KDE snažilo za vydatné pomoci velkého kusu procesorového času a paměti ram.

KDE4 je prostředí pro hračičky. jistě se dá na něj zvyknout, ale řekl bych, že v použitelnosti je ještě hodně daleko za skvěle vychytaným (avšak o poznání ošklivějším) gnome. i gnome může vypadat velmi dobře, ale to je otázka vkusu. na rozdíl od KDE se v GNOME dá ale pracovat a velmi pohodlně fungovat

screenshoty – KDE vzhled není nudný, je nápaditý a dobře sladěný. ovšem práce s ním rozhodně také není žádná nuda, člověk se kolikrát zapotí…