Útěk z KDE4, aneb 20 hodin stačilo

/edit 24.7.2010: nutno říci, že KDE ve verzi 4.4.2 už dokáže mnohé nabídnout. je svižné, rychlé a kubuntu příjemně nastavené/

KDE4 je krásný desktop. opravdu nádherný na pohled, skutečně eye-candy, jak se dnes říká. již delší dobu po něm pokukuji a říkám si, co na něm ti lidé mají? screenshoty vypadají parádně, ale krátké ozkoušení mě vždycky natolik odradilo, že jsem utekl zase hezky zpátky ke gnome.

včera odpoledne jsem si četl na wikipedii článek (paradoxně) o gnome. v kritice gnome bylo vyčítáno tomuto prostředí, že na rozdíl od KDE je příliš jednoduché a nemá žádné možnosti nastavení.. já, hračička, jsem se rozhodl dát KDE4 větší šanci.

je to úžasné, naběhne vám parádní systém, který můžete ladit k dokonalému vzhledu. jenomže.. ladíte, ladíte a stále jenom ladíte. pořád něco nastavujete, upravujete, možností jsou opravdu stovky, tisíce. vzhled – úžasný, widgety – jak málo stačí k dětské radosti.. :-)

kde je ale praktičnost, použitelnost, na kterou jsem zvyklý z gnome? označování položek je tak nějak těžkopádné. dolphin nevypadá špatně, ale chová se tak nějak jinak, jak bych od něj očekával. přehled složek je spíš nepřehled. při kopírování vám v oznamovací oblasti vyskočí obdelníček se stavem. moc pěkná záležitost, ale opět poněkud nepřehledná. přepínač pracovních ploch – ve vzhledu oxygen úžasný, jakoby ze skla, ale ikonky programů na něm sotva odhadujete. nastavil jsem si samozřejmě zobrazování ikonek jednotlivých aplikací, ale na to aby člověk potřeboval lupu. přepínání mezi jednotlivými spuštěnými okny je opravdu efektní, zaoblené rámečky programů, můžete si nastavit zobrazování ze všech ploch, nebo jenom z jedné plochy, seskupování, průhlednost.. nastavujete, nastavujete, ale pořád to není tak rychlé a pohotové jako v gnome..

z dalších neduhů bych zmínil složky s velkým množsvím vnořených podsložek – při vyskočení o složku výš mi ji gnome krásně označí. u KDE musím hledat a hledat.. nebo hledání souborů či složek při psaní prvních znaků názvu – gnome nabídne přehledný dialog, který nemizí po půl vteřině. když nejste v KDE hodně pohotoví, píšete znovu a přeskakujete na špatná písmena.

jak zde často píše martin – „gnome pro práci, kde pro zábavu“. budiž, ale jaká zábava? koukat na měnící se widgety na ploše, kochat se vzhledem svého desktopu? lepší asi vyrazit do obrazové galerie, do přirody nebo si pustit film, prohlédnout webová alba.. s první částí souhlasím – v KDE se opravdu pracovat nedá..

20 hodin stačilo mě k útěku a 20 hodin nestačilo KDE4.3.2, aby mě přesvědčilo o svých kvalitách. a to se o to KDE snažilo za vydatné pomoci velkého kusu procesorového času a paměti ram.

KDE4 je prostředí pro hračičky. jistě se dá na něj zvyknout, ale řekl bych, že v použitelnosti je ještě hodně daleko za skvěle vychytaným (avšak o poznání ošklivějším) gnome. i gnome může vypadat velmi dobře, ale to je otázka vkusu. na rozdíl od KDE se v GNOME dá ale pracovat a velmi pohodlně fungovat :good:

screenshoty – KDE vzhled není nudný, je nápaditý a dobře sladěný. ovšem práce s ním rozhodně také není žádná nuda, člověk se kolikrát zapotí…

mego se představuje:

mego je správcem projektů na doménách o106.com, fotíme.com, hospůdka.net, kolmo.cz, inst.cz a dalších. megův (foto)blog najdete na: mego.o106.com
Příspěvek byl publikován v rubrice zdarma - free se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Útěk z KDE4, aneb 20 hodin stačilo

  1. Martin napsal:

    No jako bys mi mluvil z duše :-) KDE4 se používat dá i pro práci, ne že ne. Sám jsem ho měl půl roku nasazené na jediném linuxovém systému v počítači a strávil v něm spoustu času právě prací. Navíc tehdy KDE4 ještě zdaleka nebylo v takovém stavu, jako je dnes. Jen toho nastavování je pro začátek opravdu hodně. Když se ale konečně odladí, a hlavně když si na něj člověk zvykne, tak se dá používat celkem hladce. Na druhou stranu, pokud bych měl použít přízemní přirovnání, je práce s Gnome jako jízda na kole. Prostě nasednete a jedete. I kdyby jste 5 let na kolo vůbec nevylezli, s největší pravděpodobností se nevybouráte a dojedete tam, kam potřebujete a včas. Začít používat KDE4 je naopak jako by jste se učili bojovou pilotáž se stíhačkou F22 Raptor. Má spoustu páček, budíků, hejblátek, a když s ním pár týdnů nepracujete, tak zase nevíte, která bije a říkáte si, panebože kam jsem se to jenom zas vlezl. Maličko mi přístup jeho vývojářů připomíná slogan „technika pro techniku“ a použitelnost či ergonomie se kamsi vytrácí. Abych to zkrátil: Každému co jeho jest. Máme svobodu, tak ať si každý používá, co mu vyhovuje. Mě minimálně do vydání verze 3 vyhovuje více Gnome, pak se ovšem uvidí.

  2. mego napsal:

    krásné přirovnání, martine :-) gnome šlape skvěle, jako dobře promazané kolo. ač to tak na první pohled nevypadá, je velmi pohodlné a práce s ním je komfortní.

    většina uživatelů používá KDE. říkám si, co na tom mají? ale stále víc lidí, používá windows :-) (co na něm maji..)

  3. tomak napsal:

    Ahoj,
    zkousel jsem jak Gnome, tak KDE, ale ani jedno me nezaujalo. JIz od roku asi 2000 pouzivam (nejdriv na FreeBSD, potom na Solarisu, Gentoo a ted na Sabayonu) Windowmaker s podporou Gnome a pri ruznych pokusech jsem se k nemu vzdy pokorne vratil. Malinkaty, dabelsky rychly window manager, nepotrebuju, aby mi na desktopu prebihaly barvicky, pidlikaly ruzne zvuky apod. Od pocitace chci, abych nemusel porad cekat, az se neco otevre, radsi venuju pamet pro OracleDB a ruzne vyvojarske drobnosti.
    TomaK

  4. mego napsal:

    a v tom je ta krása – moci si vybrat :good:

    to mně se barvičky líbí, ale vždy volím schůdnější cestu.

    není ideální okenní manažer, u mě v současnosti vede v hitparádě gnome.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.